Zavedení kamer na jatkách v České republice

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.

Jatka. Toto slovo pro někoho může znamenat denní náplň jeho práce, pro jiné zas hrůzu a některým nemusí říkat vůbec nic. Takoví lidé se zpravidla nezamýšlejí nad tím, jakou cestou si musel projít jejich steak na talíři, a patří mezi ně zhruba 90% obyvatel. Těch zbylých 10% tvoří „prozřelí“, jako jsou například vegetariáni a vegani a ochránci zvířat. Ti se rozhodli jednat a vytvořili petici pro zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice.

Idea byla taková, že podobně, jako tomu bylo v Polsku, se i na českých jatkách může maso nakazit, a proto jsou důležitá jistá opatření, která by mohla být kamerami snadno zachycena a viníci by byli lépe polapitelní. Petice tak už přes měsíc koluje internetem.

Ochránci zvířat chtějí kamery nasadit na všechna stanoviště manipulace se zvířaty.

1)      Vyvádění zvířat z kamionů a nákladních prostředků

Zaměstnanci se nestydí na zvířata vzít kovové hole, kterými je bijí, aby si usnadnili jejich vyhánění z vozů. Ačkoli jsou zásahy elektrickým proudem povoleny až k usmrcení zvířete, ani zde neváhají je použít. Slabá, zraněná či uhynulá zvířata jsou odstraněna a vhozena do sil s červy a dalšími rozkladači, aby se proces rozkladu urychlil.

2)      Porážka zvířat

U samotné porážky se můžeme setkat hned s několika různými aspekty. Usmrcení zvířat plynem považují provozovatelé živočišného průmyslu za „nejhumánnější“ způsob zabití. Může však trvat i několik minut, než tento „šetrný“ způsob zvíře usmrtí.

Druhým způsobem je potom použití střelné zbraně. Ta na menší zvířata sice může být efektivní, větší z nich, jako jsou třeba prasnice, ale musí kulka trefit vícekrát, než je vůbec aspoň uvede do bezvědomí.

Samotnou kapitolou je pak elektrický proud. Ten je asi nejméně efektivní.

Mrtvým a omráčeným zvířatům je poté podřezána krční tepna a jsou pověšena vzhůru nohama, aby mohla vykrvácet. Není výjimkou, že jsou stále při vědomí i při rozřezávání na části.

3)      Rozřezávání, kuchání, porcování

Právě v této části se maso může nejčastěji nakazit. Při manipulaci s těly nemusí být dodrženy hygienické pokyny a zásady. K nakažení ale může snadno dojít i v životě zvířat, jelikož ani jim se zpravidla nedostává čistého prostředí, čerstvého vzduchu a kvalitní potravy a vody.

Ochránci zvířat si touto peticí slibují menší zájem o masné výrobky nebo aspoň snížení možnosti nakažení masa různými infekcemi podobně, jako se tomu dělo v Polsku. Pokud bude petice schválena a kamery na jatkách budou opravdu zavedeny, mohl by se každý a kdykoli podívat na živý přenos na internetu.