Víte, že dvojlůžko v ložnici zaujímá prostor půdorysně srovnatelný s kuchyňskou linkou nebo nábytkem v obývacím pokoji? Bylo by nerozumné ponechat tuto plochu nevyužitou. Většina z nás se totiž ve svém životě musí uskromnit a žít v omezeném prostoru malé bytové jednotky.
I přes drobné ústupky v podobě nedostatečného odvětrávání matrací, špatného přístupu k podlaze pod lůžkem, ztrátu dojmu vzdušnosti a elegantního vzhledu vítězí praktičnost a funkčnost.
Čalouněná lůžka
Postele čalouněné, nejčastěji v provedení dvou jednolůžek vedle sebe, spadají do nejnižších cenových kategorií. Lze je opatřit dokonce jako bazarovou záležitost, pokud jste ovšem schopni snést drobná nebo i větší hygienická úskalí. Pořizují si je lidé méně majetní anebo studenti, jejichž mladý, nezatížený organismus se dobře regeneruje i na karimatce pod stanem, natož v měkkém čalounění.
Za problematické lze považovat nedostatečné větrání ložné plochy, která je zabudována jako součást čalounění, a s tím souvisí i nízký komfort pobytu na lůžku, z ortopedického hlediska dokonce nevhodný pro každodenní spaní. Údržba matrací je velmi obtížná, po určité době jsou pak i semeništěm pro množení mikroorganismů, zejména roztočů, kteří se živí tukovým mazem a odumřelými kožními šupinkami.
Úložné boxy a prostory
Z praktického hlediska jsou ideálním řešením pro zdravý spánek laminované nebo masivní dřevěné konstrukce rámů s vyjímatelnými laťkovými rošty, s odnímatelnými matracemi, nejlépe sendvičovými, a to vše doplněné o úložný prostor ve formě samostatných boxů, anebo jako součást skeletu s odklápěcí horní deskou. Mohou to být lůžka pro jednu osobu o rozměrech 80 nebo 90×200 cm, anebo manželská postel 160×200 s úložným prostorem.
Přístup k využitelným prostorám lze řešit vysouvacími zásuvkami z boků, výklopnými rošty od spodního čela, případně ze strany, rozhodující je vždy dostatečný přístup a prostor v okolí postele.