Když jsem byla malá, tak jsem si hodně přála psa nebo kočku. Jenomže jsme bydleli v bytě, kdy jsme byli tři lidi A měli jsme pouze dvě místnosti. A byly to dvě místnosti a kuchyň. A protože já jsem hodně měla ráda zvířata, tak mi moje maminka dovolila pouze dva křečky a moje sestra měla taky malého křečka. Takže bohužel už mi maminka žádné zvíře nechtěla dovolit. Zkoušela jsem to mnoha způsoby. Protože moje kamarádka měla dva psy, se kterými si zažila spoustu legrace. Navíc se přece říká, že je pro děti vhodné, když vyrůstají se psem. Jenomže maminka mi řekla to, že se to pouze říká, že děti by měly vyrůstat s nějakým zvířetem. Tohle je pravda a slýchám to často. Když dítě vyrůstá se zvířetem, tak trpí prý méně na alergie.
A řekla mi, že já mám dva křečky, a to mi prý stačí. Jenomže já jsem si to nechtěla nechat připustit. Jenom křečka? Přeci je logické, že opravdu každé dítě touží po pejskovi anebo po kočičce. Záviděla jsem opravdu těm spolužákům a kamarádům, kteří měli doma alespoň kočičku nebo pejska. Já mám ráda zvířata obecně, bohužel ale nikdy se nestal zázrak, aby moje maminka pořídila pejska nebo kočičku.
Nepořídila mi nic. A můj otec bydlel od nás daleko, protože se naši rodiče rozvedli. A můj otec taky neměla žádného psa, on měl už novou rodinu, takže jsem za ním ani nejezdila. Nyní je mi třicet let a já jsem si pořídila malinkého pejska. Všechno si vynahrazuji z dětství. A jsem z toho opravdu nadšená. Dokonce i můj syn, což ale chápu. A se synem rádi chodíme s pejskem na procházku a musím říct, že je to taky nejlepší sport. Protože pes vás vytáhne ven vždycky, i když venku prší anebo je vedro, tak stejně jdete s pejskem na procházku, aby pejsek netrpěl. Protože každý pes má rád pohyb. A taky každý pes, ať velký nebo malý, se musí pravidelně hýbat. Proto jsou nejlepší dlouhé procházky.